Osadníci královského hvozdu na hranicích, kteří se již od 12. století podíleli na jejich ochraně, se nazývali „králováci“. Za svou službu měli řadu privilegií, která zajišťovala například jejich přímou podřízenost panovníkovi, povolení ke kácení dřeva a lovu. Antýgl je jako „královácký dvorec“ připomínán již na počátku 16. století, kdy patřil ke královácké rychtě ve Stodůlkách. Od roku 1523 zde pracovala sklářská huť s pecí na tavení o jedné pánvi (v němčině „ein Tiegel“) a odtud dostala usedlost i svůj název „Antýgl“. Sklářská huť zanikla roku 1818 a poté zde byl selský statek s kovárnou, který získala rodina Pauknerů. Ti zde od roku 1859 začali provozovat také hostinec. V držení Pauknerů byla usedlost až do odsunu německého obyvatelstva v roce 1946. Od roku 1965 je v prostorách dvorce autokemp. Původní dvorec se skládal z několika budov. Kromě hlavní obytné budovy majitelů zde byla ubytovna pro podruhy, stodola a malá kaplička.